pondelok, 27. júna 2016

Arbach - Left Hand Path (2015)


Arbach budou většině čtenářů nejspíše neznámým pojmem, neboť tohle black metalové komando sužuje prozatím pouze domácí půdu své rodné země Brazílie. Ani moje maličkost o existenci Arbach neměla potuchy, avšak tento fakt se změnil s možností dostat do rukou CD "Left Hand Path" od samotné skupiny. Brazilci jsou aktivní od roku 2004, jejich temné útroby diskografie tvoří pouze demo z roku 2008 "The Warriors of Pagan Empire" a singl z roku 2014 "The Goat". Recenzovaný nosič "Left Hand Path" vyšel minulý rok pod hlavičkou jakéhosi labelu Misanthropic Records.
Muzika Brazilců je hodná přirovnání ke coveru alba, o nějž se postaral mě neznámý umělec Diogo Alcantra. Neoriginální, miliontá verze sebe sama, avšak přes tento nedostatek disponuje jakousi známou a příjemně démonickou atmosférou, co potěší. Arbach se prezentují klasickou formou raw black metalu s velkým důrazem na agresi a intenzitu. Podobných uskupení se však na scéně pohybují celé pekelné armády, avšak pořád jim schází výcvik k dobití scény. Skladby nemají potenciál zaujmout velký počet fanoušků, z toho vyplývá, že se materiálu chytnou spíše ti největší black metaloví fanatici, jimž zmíněný nedostatek nezpůsobuje vrásky na tváři.

Co ovšem "Left Hand Path" táhne do samotných pekel odkud Arbach vzešli, je naprosto zpackaná produkce. Kapelu tvoří totiž pouze strunné duo, bez bubeníka. Této úlohy se zmocnil zpěvák a kytarista Emperor Diavolos spolu s Cariosem Magnem a naprogramovali tak plechově znějící bicí, že nechápu, že tohle někdo mohl vypustit ze studia mezi veřejnost. Virbl vyznívá, jako kdybyste vařechou třískali do hrnce a činely jako mlácení do nějakého plechu. Otázkou zůstává, zda tyhle záživné činnosti hudebníci neprovozovali doopravdy.

Zvláštní je, že zhruba od poloviny stopáže se umělá inteligence polepší a bicí party zní najednou mnohem lépe, i když nedosahují statusu excelentně zprodukované. K celkové spokojenosti mi však schází nějaká ta basová vrstva pod typicky raw řezavými kytarami. Vokál Emperora Diavolose působí jednotvárně a bezbarvě. Jistou agresi v sobě však přeci jen k určité spokojenosti skýtá. Ostatně on celý materiál ubíhá dosti jednotvárně, občas však Brazilci překvapí. Například taková "Lucifer Reign" nečekaně navštíví záhrobí death metalu. Asi nejsilnější kousek.

I když zde moc záchytných bodů k nalezení není, a i přes fakt, že CD obsahuje mnoho nedotažených nápadů, či šedivé vaty, nějaké ty povedenější minuty času zde rovněž nalezneme. Muzikanti si zatím jako by si nevěděli rady sami se sebou a se svým výrazem a ony lepší pasáže vždycky nahradili něčím, co vás naopak donutí nedávat při poslechu dostatečný pozor.

I když se vám po přečtení článku zdá "Left Hand Path" možná jako hudební odpad, není tomu tak. I přes tohle vše cítím z materiálu dravost, agresivitu a všudypřítomné peklo. Špinavost jde ruku v ruce s neurvalostí a jakousi démonickou aurou. Arbach však s podobným materiálem nemají potenciál na to zapálit svým pekelným ohněm planetu a odhalit svou démonickou podstatu světu, prozatím jen svedou vydávat slabé světlo umírajícího démona. Čeká je ještě mnoho práce a hledání sebe sama, pokud nechtějí dopadnout jako skvadra pro pár fanatických nadšenců a skončit v propadlišti zapomenutých jmen.


Hodnotenie: Podpriemer


Napísal: Mystic  

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára